Díky, opraveno.

Jo, ale to je rozdíl 30 let, ne půl roku. Když se podíváš do historie tak 10 let zpátky, tak zjistíš že se v procesorech nijak velkej vývoj neudál a kdyby ceny teď poslední dobou nepadly dolu, tak by to bylo i dražší než tenkrát.

V článku je srovnávána plocha čipu 80486 s Alder Lake. O nějakých 10 letech tam žádná zmínka není. Navíc i řeči o tom, že se za posledních 10 let toho v procesorech moc neudálo, jsou dost diskutabilní. Před 10 lety šly na trh 22nm Ivy Bridge. Plocha čipu 160 mm2, tedy skoro stejně jako ta 6+0 konfigurace Alder Lake. Cena nejlevnější i5 byla 184 dolarů. Ten nejlevnější 6+0 Alder Lake i5­-12400F má oficiální cenu úplně stejnou.
Tedy to s tím zdražováním, proti kterému jsem se vymezoval, není úplně pravda ani v tom vašem 10letém srovnání.

Možná že uvažují či i připravují zakomponovat do čipů technologie od Xilinx které dnes mají k dispozici a nebo je pomocí jejich inženýrů pro potřeby AMD upraví..

Jj, to je také jedna z věcí, která je pravděpodobná a AMD takovou možnost připustilo.

Ale tady nejde o jádra, ale o tranzistory a jejich počet na mm^2
Dle toho zákona je jedno jestli je v čipu­(čipletu­) 1 jádro nebo 100 jader nebo 20000­(GPU­), ten takovou věc vůbec nezmiňuje

Když budu mít nějaký čip, třeba o 200mm^2 a ten bude mít 100Mld tranzistorů tak je úplně jedno jak s tím firma naloží , jestli to bude 1 obří jádro nebo 10 běžných jader a každé bude složené z 10Mld tranzistorů
Podstatná je hustota tranzistorů, takže v další generaci můžu mít zase 200mm^2 čip a opět je jedno jestli tam bude jedno obří jádro nebo 10 běžných,
podstatné je že se použije modernější výrobní proces a zvýší hustota tranzistorů na 150Mld na čip ­(respektive mm2­) ☝?


Dávat do souvislosti Moorův zákon s počtem jader je úplná blbost, protože právě v případě čipletového designu teoreticky nemáš omezený horní limit počtu jader, teoreticky by šlo navýšit počet jader i víc než dvojnásobně, klidně 20x ...100x... když si někdo takovou obří substrátovou desku zaplatí

Hm, že by to zaplatili ti, co kupují obrovské Epycy? A rádi je kupují.

Nie je problem dat na chip 20x viac jadier. Problem je ze taky procesor nikto nechce.

V desktope to nikto nevyuzije a v servroch pre tolko procesorov nestaci memory bandwidth. + navyse stale velmi zalezi na single­-threaded performance.

Tozn. ze vyrobci robia velke komplikovane procesory aby zvysovali IPC a v servroch do toho este daju gigabyty cache aby tomu znizili memory bandwidth.

Problem je, ze akceleratory neriesia ani jeden z tychto problemov. Akceleratory nezvysuju single threaded performance a akceleratory pouzivaju BW, pretoze data z procesoru musia ist do akceleratora a nazad. Tozn. ze use­-case pre akcelerator musi byt extremne vypoctovo narocny paralelny vypocet aby sa to oplatilo. Graphics­/Machine learning... Vela inych pouziti mi nenapada.

Pokud by je nikdo nechtěl, tak by ASI amd nemělo v následující generaci epycy s 96 jádry. Ale ano, ramky jsou problém. A i když to má mít 12 kanálů, stále to asi bude dost úzké hrdlo. Ostatně, stejný problém je s ­"integrovanou grafikou­". Tam by nebylo složité nechat kus křemíku jet na třeba 1 ghz, ovšem z obrovské paralelizace získat solidnmí výkon za směšnou spotřebu elektřiny. Ale nemá to smysl, protože by to totálně zdegradovala propustnost ram.

Už se dělají 8 GHz DDR5, ony i ty RAM zrychlují.

Vím. Akorát, aby nebylo úzké hrdlo, tak by muselo být něco jako HBM o podobné frekvenci a nejlépe alespoň několik čipů vedle sebe, čili sběrnice x tisíc bitů. Nebo současné 2 ghz a sběrnice alespoň v řádu alespoň tak 20480 bitů nebo podobná legrácka. A i pak, pokud by to přežvýkalo data, tak by se na další čekalo skoro nekonečně dlouho.